MČR v dlouhém duatlonu (5-82-15 km)
To tak jednou na soustředění při společném běhu padla zmínka o nějakém Krušnomanovi .. prý mám jet, bude to sranda ?
Na úvod sezony jsem se tedy přihlásila na závod, který (jak jsem z názvu a vyprávění pochopila) asi moc jednoduchý nebude, ale brala jsem to aspoň jako ideální příležitost si řádně otestovat formu na letošní sezonu, a zúročit konečně dlouhou zimní přípravu, na které jsem si letos poprvé dala záležet, pod vedením trenéra, Jardy Hyzla. Kromě toho, je tento závod zařazen do ČP, takže nějaký ten bodík se hodit bude..
Že to bude vážně dřina jsem zjistila hned po startu, který začal zostra, úvodním výběhem lyžařské sjezdovky s následným 5km během s převýšením cca 200 m, plný seběhů, ostrých zatáček, výběhů, nikde ani kus rovinky, jen dolů, nahoru, nahoru a zase nahoru. Takové tratě moje nohy neznají, v Hulíně máme nejvyšší vrchol nadjezd nad dálnicí, takže mi to, jak jsem předpokládala, dalo celkem zabrat a po doběhnutí do depa jsem přemýšlela o tom, jak tohle zvládnu oběhnout znovu, navíc po kole, a ještě k tomu 3X!!!
Cyklistická část taky moc lehká nebyla, ale nešlo se nekochat krásným prostředím Krušných hor, které šlapání do kopců aspoň trochu zpříjemňovalo. Trasa vedla ve dvou, jak jinak než kopcovitých, okruzích až za německé hranice a zpět, převýšení cca 1300 m. Celkově jsem se na kole cítila dobře (časté tréninkové výjezdy na Hostýn mi tady přišly vhod), ale ve druhém okruhu jsem už byla zase myšlenkami na běhu, proto se raději nikam bezhlavě neženu a šetřím si síly na obávanou část závodu. Z kola přijíždím za 2h.56 min. a vyrážím vstříc 3 okruhům 15 km „běhu“. První okruh se běžet opravdu snažím, dokonce chvíli i letím (to když jsem při seběhu zakopla o kořen stromu), druhý okruh to má do běhu už daleko, tak na to kašlu a jeden z dlouhých kopců vycházím, vychází ho už všichni, je to rychlejší, vybíhat jej vidím jen Helenu Kotopulu ?, třetí okruh si už nepamatuju. Do cíle dobíhám s radostí, že už to mám za sebou, v čase 4.54 min, celkově 88/196, na 6.místě v ženách a 2. v kat.
Nemůžu říct, že jsem si závod užívala, byl to těžký závod, dala jsem do toho všechno, co ve mně momentálně bylo, ale o to mám z dokončení a celkového výsledku větší radost a větší zážitek, na který budu ještě chvíli vzpomínat? Kdo se odhodlá se Krušnomana zučastnit, pak určitě nebude bolesti litovat. ? Kompenzací je nádherná krajina Krušných hor, skvělá organizace, servis, zázemí..není co vytknout.. a stylové ubytování na farmě tomu taky dodalo své kouzlo.. Byla to morda, ale už vím, že příští rok chci zase! Běhání do kopečků potrénuju.?
Silva